Lektoři

Denisa Daňková

Studuje dramatickou výchovu na Janáčkově akademii múzických umění. Zároveň také učitelství pedagogiky pro střední školy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je aktivní členkou skupiny playback divadla Na-po-jen-i a pravidelně se účastní zajímavých lekcí a workshopů. Nestačí jí pouze divadlo tvořit, ale i se o něj dělit s lidmi kolem sebe, pomáhat, spolupracovat, učit a učit se, inspirovat a nechat se inspirovat.

Dramatická a divadelní výchova je pro mě koníček, práce, zábava, ale i řemeslo. Řemeslo, kde se člověk učí pracovat s druhými, se svým tělem, ale i duchem, myslet kreativně nebo nemyslet příliš. Je to otevřený prostor, kde můžeme přemýšlet o tom, kdo jsme, co se v nás děje a co se děje kolem nás. Snažím se skrz ni naučit sama sebe a ostatní adaptabilitě, empatii a toleranci. Hledám na všem to dobré a chci, aby to, co dělám, dávalo smysl.

Eva Lietavová

Studuje činoherní režii a dramaturgii na Janáčkově akademii múzických umění. Je členkou improtýmu Tamti. Navštěvuje pravidelně všemožné workshopy, ze kterých si vždy odnese nové poznatky a zážitky využitelné v divadle i v dramatické výchově. Píše, režíruje, učí, o divadle přemýšlí a chce být pořád lepší.

Divadlo je o toleranci, o naslouchání partnera, o vzájemné pomoci. Taky o vytrvalosti a chuti posunout své hranice zas o trochu dál. Prostřednictvím divadelním principů se snažím naučit děti i dospělé lépe porozumět sobě samým, pracovat se svými emocemi i se svým tělem a překonat ostych z kontaktu s jinými. Zní to náročně, a taky že je. Ale dá se u toho hodně dobře bavit!

Kateřina Puczoková

Usměvavá a přátelská dívka plná vizí a plánů pro zlepšení světa. Prošla oborem divadelní manažerství na JAMU a desítkami seberozvojovych či manažerských školení. Její velkou vášní je cestování po světě na vlastní pěst a objevování místních kultur. Zpívá, tančí, vede roverský kmen, cvičí acrojogu, snaží se neformálně vzdělávat sebe i ostatní, produkuje divadelní hry, bojuje s nespravedlností, peče a ochutnává nové věci, hraje nejen deskové hry, organizuje kulturní akce a neustále zkouší něco nového.

RáDi je pro mě příležitostí šířit radost z umění a společné tvorby. V naší organizaci bych se chtěla zabývat samotným chodem organizace včetně její propagace. Taky budu jednou z lektorek v pravidelné roční činnosti a budu pomáhat dětem hledat vlastní cestu a využívat zajímavých aktivit, umění a přírody k neformálnímu učení.